Kniha Chůva 2019

Je daleko lehčí přijmout lež nežli bolestnou pravdu.

Populární americká autorka Gilly MacMillan vydala v loňském roce nový psychologický thriller – Chůva – jehož hlavní myšlenka je založená na krutém faktu, kdy lidé snáze přijmou lež namísto bolestné pravdy. Kniha se objevila v prosinci na českých pultech v knihkupectví a teď bych i já rada přidala svou troškou do mlýna názorem, jak na mě příběh plný tajemství a lží zapůsobil.

Hlavní hrdinka Jocelyn – zjednodušeně Jo – je nucena se vrátit i s dcerou Ruby po smrti svého manžela z Ameriky do rodné Anglie, na kterou nemá příliš dobré vzpomínky. Po tolika letech odloučení od rodiny je donucena žít v rodném sídle rodičů v Lake Hall i se svoji zatrpklou matkou Virginií Holtovou a znovu tak čelit jejich složitému vztahu matka – dcera.

Už od narození malé Jo bylo jasné, že rodičovské povinnosti nelze skloubit s jejich bujarým společenským životem a na pomoc si proto přizvali mladou ženu Hannah, která si velmi rychle utvořila pevné pouto s malou Jo. Hannah moc dobře věděla, co je pro malou holčičku to nejlepší a starala se o ni jako o vlastní dítě. Malá Jo milovala Hannah celým svým srdcem a zdrtilo ji, když jedné noci z Lake Hall navždy zmizela, navíc když ji rodiče obvinili, že to je jen její vina.

O mnoho let později se minulost znovu vrací. V jezeře, které od pradávna patří rodině Holtových, se najdou lidské ostatky, jež vykazují známky násilí. Vše nasvědčuje tomu, že ostatky patří milované chůvě Hannah a Jo se dostává do kolotoče lží a intrik, za vším navíc vidí svojí matku Viriginii a jejich vztah se ocitá opět na bodu mrazu. Jednoho obyčejného odpoledne na dveře zaklepe nečekaný host, jež má už do doposud zamotaného života Jo přinést další zvraty….

Pomalý rozjezd, ale….

Chůva je psychologický román, který se zaměřuje nejen na manipulaci, lži a intriky, ale také na komplikovanost rodinných vztahů mezi třemi dospělými ženami – Jocelyn, Virginii a Hannah. Ve srovnání s těmito silnými dámami se tak do pozadí dostává Jocelynina dcera Ruby a detektiv Andy, který je pověřen vyšetřováním původu nalezených ostatků. Nicméně jeho role je zde opravdu velmi podružná a vzhledem k prostoru, kterému se mu v knize dostává nemá šanci na čtenáře zapůsobit jinak, než jako věčně zmatený a namyšlený detektiv.

Gilly MacMillan rozjela prozatím svůj poslední román velmi pomalým tempem, jež je navíc doprovázen rozdělením do několika různých časových rovin vyprávěných z pohledu několika různých lidí. To může být pro mnoho čtenářů lehce zmatečné a když přidáte nepravidelné střídání er a ich – formy u hlavních postav menší problémek je na světě. Když ale dáte knize nějaký čas, velmi rychle se z toho prvotního šoku oklepete a zjistíte, že kniha není vůbec špatná, ba právě naopak.

Příběh je rozdělen na tři části, které postupem celé knihy gradují. První nám opravdu velmi pozvolně popisuje život a vztahy tří hlavních žen. Navíc právě zde se autorka pomalu ale jistě dostává k hlavní myšlence nebo chcete-li zápletce celé knihy. Jakmile se prokoušete všemi těmito body, do děje vás vtáhne druhá část. Ta se naopak více zaměřuje na to, co se stalo poté, kdy na dveře zaklepal záhadný host, kterého na půdě rodiny Holtových čekal opravdu málokdo. Třetí pak už přináší nové a doposud nevyřčené skutečnosti, které čtenáře nutí vytvářet nové a nové teorie o tom, co se vlastně před třiceti lety stalo.

Co se vlastně stalo?

Hlavní myšlenka o ztracené a milované chůvě Hannah má již od počátku jasné obrysy. Postupem času ale zjistíte, že není vše, jak se na první pohled mohlo zdát a věřím tomu, že nejednoho čtenáře překvapí. Od tohoto okamžiku už nebudete chtít knihu odložit a dravě budete hltat slovo za slovem.

Některé pasáže knihy budou od této chvíle pro Vás záživnější více než jiné. Já sama jsem se těšila na každé ohlédnutí do minulosti, ve které jsem nacházela jednotlivá vodítka pro rozřešení celé situace v Lake Hall. Naopak části knihy, které se zabývaly takovým tím všeobecným popisem, co kdo zrovna dělal, byly pro mě v porovnání s tím hlavním nezáživné.

Když se zaměřím na tolik očekávaný závěr knihy, pociťuji lehké bodnutí u srdce. Vůbec bych se totiž nezlobila, kdyby autorka několik málo stránek ubrala, poněvadž jsem měla pocit, že je příběh už zbytečně natahován. I tak jsem velmi velmi spokojena, kam se kniha od jejího počátku vlastně dostala.

Pokud jste fanouškem záhad a rodinných tajemství ukrytých hluboko v zapomnění, je Chůva ta pravá kniha pro vás. Stačí se zachumlat s teplým čajem či kávou pod deku a můžete se plně oddávat tajemství rodiny Holtových.

    Napsat komentář

    Menu

    • V košíku nejsou žádné produkty.